Jste po práci unaveni sladce nebo hořce?

Nedávno se mi dostala do rukou knížka Johna Izza "Pět tajemství, které musíte objevit dříve, než zemřete". Inspirativní čtení.

Při sbírání podkladů pro tuto knížku autor zpovídal několik stovek starých lidí, které jejich okolí označilo za šťastné a moudré. Snažil se z jejich vyprávění vydestilovat, co člověk musí dělat, aby prožil šťastný a naplněný život, jaká jsou tajemství jejich štěstí a jak je možné je předat ostatním lidem.

Hned první "tajemství" zní: Buďte sami sebou! Jinými slovy: Jděte za svým srdcem. Nesnažte se v životě být někým jiným, ale buďte tím, kým doopravdy chcete být. Lidé, které autor zpovídal, uváděli řadu příkladů, kdy se jim dařilo být sami sebou. Naopak okamžiky nebo období, kdy nešli za svým srdcem a nebyli sami sebou, jsou ty jediné, kterých ve svých životech litují a chtěli by je vrátit zpět. Asi pro vás nebude překvapivé, že většina těch vyprávění se týkala jejich práce, profese, zaměstnání.

Šťastní lidé poslouchali při volbě své práce, co jim říká jejich srdce, a dělali práci, ve které mohli realizovat a naplňovat své důležité životní hodnoty a která jim dávala hluboký smysl. Nestylizovali se do žádné role, nechtěli být jako někdo jiný. Prostě dělali to, co opravdu považovali za důležité.

Jedním ze šťastných starých lidí, které autor zpovídal, byl jeho vlastní dědeček. Poctivě pracoval a po pracovním dni se často cítil unavený, ale rozlišoval mezi "sladkou" a "hořkou" únavou. Sladká únava přicházela, pokud ten den dělal věci, které měly smysl a které byly důležité. Byl to slastný pocit z dobře a užitečně naplněného dne, dobrý pocit z výsledků, přínosů a smysluplnosti své práce. Hořká únava následovala po dnech, kdy dělal práci, kterou považoval za zbytečnou, nedůležitou, nebo kdy ztrácel čas otálením a lelkováním. Byl to pocit promarněného času, přestože za ten den možná splnil mnoho úkolů. Celý život se snažil, aby ty "sladké" dny převažovaly a těch "hořkých" bylo co nejméně.

Zkuste se zamyslet sami nad sebou. Jaký druh únavy pociťujete po skončení vašeho obvyklého pracovního dne? Jste unaveni sladce, nebo hořce? A co byste mohli udělat nebo změnit, abyste na konci každého dne zakoušeli onu sladkou únavu, pocit z dobře a užitečně vynaloženého času?

John Izzo doporučuje položit si následující otázky:

• Měl jsem tento den / týden pocit, že ho žiji tak, jak mám?
• Byl jsem minulý týden tím člověkem, kterým jsem chtěl být?
• Jdu nyní za svým srdcem? Jaké by to bylo, kdybych následoval své srdce právě teď?

Jak byste si na ně odpověděli, kdybyste je vztáhli na svůj pracovní život?

Jakou práci byste dělali, kdybyste skutečně šli za svým srdcem?

Napište svůj komentář do diskuse!