Na tři kroky před sebe

Jeden můj kamarád, zkušený horolezec a horský vůdce, mi kdysi dal cennou radu, jak se pohybovat v horách: "Když chceš udělat nějaký náročný výstup, nikdy se cestou nedívej na vrcholek hory, na kterou chceš vylézt. Dívej se jenom na tři kroky před sebe. Když se budeš dívat na vrchol, budeš si pořád uvědomovat, kolik námahy máš ještě před sebou, jak velký kus cesty tě ještě čeká, a to tě vyčerpá. Když se díváš jen na tři kroky před sebe, víš, že teď jednoduše musíš udělat další tři kroky, což není nic hrozného. A než se naděješ, jsi nahoře."

Co to má společného se změnou kariéry? Když chceme změnit práci, jsme často hrozně netrpěliví. Vytvořili jsme si nějakou kýženou představu, svou "práci snů", a upíráme k ní nedočkavě své zraky. Už bychom tam chtěli být! Už bychom to chtěli dělat! Už bychom v tom chtěli být skvělí a sklízet za to uznání! 

Anebo - a to je druhá, a podle mých zkušeností častější varianta - vlastně ani nevíme, kde se ten cíl vlastně nachází, kde vlastně leží konec naší cesty. A to je velmi frustrující pocit. Jak můžu někam jít, když vlastně nevím kam? Jak můžu udělat byť jen první krůček?

Co si v tu chvíli můžeme vzít z rady horského vůdce? Že je v pořádku nevědět. Že je naprosto O.K., když nemáme svůj cíl jasně před očima. A možná, že je to pro nás dokonce lepší. Protože cesta bude možná dlouhá, a cíl je možná daleko. A v průběhu cesty se možná dostaví únava, budeme zklamaní a rozčarovaní: "Ještě tam pořád nejsem ...", "Ještě je to tak daleko ...", "Cože, to jsem teprve tady?", "Tohle snad nikdy nezvládnu ..."

Změna kariéry pro většinu lidí není jasná a jednoznačná cesta z bodu A do bodu B. Ano, existují lidé, kteří mají předem zcela jasnou představu, kam se chtějí dostat, ale není jich mnoho. Pro většinu lidí je změna kariéry procesem zkoumání, hledání a postupného objevování. Nebuďte tedy zklamaní a netrpěliví, jestliže ještě nevidíte konec své cesty, nebo jestliže ještě nevíte, kde vlastně ten konec je. Vždycky všek můžete vidět alespoň na tři kroky před sebe, a také je ujít. Naplánovat si konkrétní akci, a tu také udělat. A možná už po dalším kroku narazíte na rozcestník, na ukazatel, který vás nasměruje, kam se vydat dál. Nebo na cestě potkáte někoho, kdo vám dobře poradí, kdo vám ukáže cestu.

Co může být ten první krok, který uděláte ještě dnes? A co ten druhý? A třetí?

Napište svůj komentář do diskuse!